Zima, sníh, mráz a.......chřipka. Tak taková je druhá půlka letošního ledna. V nemalé míře se chřipka podepsala i na našich lednových Písničkových Froťánkách, lépe řečeno hlavně na našich hostech. Původně to vypadalo, že Froťánky snad budeme muset zrušit, ale nakonec jsme  přece jen řešení našli a jak se říká - konec dobrý, všechno dobré. Obrovskou medaili by měla dostat zpěvačka paní Hana Žvachtová, která i přes velké zdravotní problémy přišla. I když sama zpívat nemohla, se svými žačkami Štěpánkou Bažantovou, Kristýnou Chalupskou, Jessicou Tomasovou, Nicol Urbanovou a Jasmínou Rokosovou ze ZUŠ v Táboře, kde učí, odvedla nádherné vystoupení. Všem vám moc děkuji! Jednoduché to rozhodně nebylo, musely nahradit některé své kolegyně. Na repertoáru měly nejen lidovky, ale i vážnou hudbu a regtime. V jejich uměleckém přednesu byl skutečný cit, a poznalo ho dokonce i miminko, které dorazilo na Froťánky se svou prababičkou. Byl pro mne skutečný zážitek sledovat to děťátko, když naslouchalo sólovým vystoupením děvčat.

  Velká nemocnost řádila i mezi našimi pozvanými dětmi a jejich pedagogickým dozorem, takže se jich nakonec mohla dostavit jen třetina. 

  Chřipka, nechřipka, Froťánky se přece jen povedly. Tentokrát našimi hlavními posluchači byly už malinko starší děti a tak jsme si mohli povídat o Karlu Weisovi, jeho patnáctisvazkovém díle Český Jih a Šumava v písni a také o tom, jakou velkou úlohu při vzniku tohoto díla hrála právě  naše Planá nad Lužnicí. Naučili jsme se další blaťáckou písničku z Českého Jihu, rozvernou Proto jsem si housle koupil. Bavili jsme se dobře, protože učit se zpívat o muzikantech jako o lupičích, to se nestává moc často. Píseň jsem doplnila přídavkem na deset slov od dětí: holub, halí halí, Froťánek, sníh, bota, Mikuláš, věnec, květinka, slon a kočár. Jak to dopadlo, posuďte sami:

Proto jsem si housle koupil

1. Proto jsem si housle koupil,                         

   abych na ně lidi loupil.          Ref:                                                

Refrén: Muziky, lupiči, muzikové, lupičové,                                 

           muziky, lupiči, muzikové, lupiči.                                          

2. Zahrajte mně za dvě grešle,                                                

    ať mně děvče neuteče.          Ref:

Přídavek:

     Holub vrká halí halí,

     do kočáru v botách valí.         Ref:

     Na Froťánka slon zatroubil,

     Mikuláš se v sněhu schoulil.   Ref:

     Ukradl z květinek věnec,

      seklo to s ním a je konec.    Ref:

Dobré české pohostinnosti jsme dostály i tentokrát, připravily jsme s kolegyní krájené buchty. A musely jsme se smát, když nás některé děti přišly požádat o nášup s tím, že chtějí vzít také pro brášku a pro maminku nebo i pro babičku. Hlavně, že jim chutnalo. 

Fotodokumentace zde a také tady.                                   Slávka Rokosová

  Jako v loňském roce, tak i letos patřil závěr roku souboru Notičky z Mateřské školy Pohádka. Spolu s paní učtelkou Hanou Vlkovou a paní učitelkou Bronislavou Šaršovou, která doprovázela děti na klavír, nám připravily krásné vánoční pásmo. Podařilo se na obrovskou jedničku, proto vám všem moc děkuji. V obřadní síni již byla vánoční výzdoba a na dětech bylo znát, jak na ně celá slavnostní atmosféra působí. Jestli se do této doby snad některý z našich malých návštěvníků  netěšil na Ježíška, tak teď už určitě začal. Dospělí si také přišli na své, protože v obřadce právě probíhala výstava obrazů Aleše Slavíka.

  S dětmi jsme si trochu povídali a tak už víme, co to jsou gajdy a kdo gajduje. S chutí jsme se všichni naučili koledu Hrají dudy v jesličkách, opět s přídavkem na deset slov : voják, Vánoce, strom, lego, cukroví, motýl, dárek, svetr, šiška, koulovačka. Tady je:

Hrají dudy v jesličkách

1. Hrají dudy v jesličkách Jezulátku v plenčičkách.

   Když dudáček gajduje, Ježíšek se raduje.

   Hrají dudy v jesličkách, Jezulátku v plenčičkách.

2. Svatý Josef hubuje, že Ježíška burcuje.

    Dudáček však hraje dál, kdopak by tu gajdoval,

    kdopak by tu gajdoval, by Ježíšek sladce spal.

3. Maria se usmívá, že dudáček pravdu má.

    Jezulátko kolébá, libě se naň usmívá.

    Hraj, dudáčku, hraj jen dál, by Ježíšek sladce spal.

Přídavek:

    Venku stojí sněhulák jako u brány voják.

    Místo nosu šišku má, uhlím kabát zapíná.

    Spolu si pak před domem koulovačku užijem´.

    Na Ježíška vzpomínám, když cukroví v puse mám.

    Dárky leží pod stromem - lego, svetr s motýlem.

    Vánoce jsou prima čas, za rok budou jistě zas.

Závěr Froťánků patřil cukroví, protože uznejte sami, že Vánoční Froťánky bez vánočního cukroví, to není to pravé ořechové.

Daší obrázky jsou v naší fotogalerii. Fotografoval Ondra Kolář.

                                       Slávka Rokosová

Přidala jsem další fotografie ze Sluníčkového dne a ze Slavnosti svatomartinských světýlek do naší fotogalerie.Fotografovala paní J. Trnková.Podívejte se také!

  Dětských slavností není nikdy dost. I tak by se dal charakterizovat tento den. Přípravy dětí začaly už dva dny dopředu, kdy si děti v MŠ Pohádka vyrobily malé lampiónky a paní učitelky jim k tomu povídaly legendu o svatém Martinovi. Když jsem se pak na začátku Slavnosti dětí ptala, co o něm vědí, byla jsem docela překvapená, co všechno si děti zapamatovaly. Pravda, dozvěděla jsem se také, že tento svátek slavíme hlavně kvůli pečným husám, nebo kvůli sněhu, ale nakonec jsme legendu dali společně dohromady, i s těmi husami, které za trest končí na pekáči. Připomněli jsme si několik pranostik, které se k tomuto svátku vážou a také jsme zmínili všechny, kteří považují svatého Martina za svého patrona. Je jich mnoho a není bez zajímavosti, že jsou mezi nimi vinaři, ale i abstinenti.

  Když bylo vidět, že děti už o další povídání moc nestojí a začínají se věnovat raději vzájemnému pošťuchování, vrátila jsem je k rodičům. Rozsvítili jsme lampiónky a lucerničky - co kdo měl - a vypravili se průvodem kolem nádraží za svatým Martinem, který čekal na hřišti.Právě se začínalo smrákat a tak i světýlka z lampiónků začínala zářit.

  Svatý Martin už děti vyhlížel, a když se mezi nimi začala šířit zpráva, že je ze Samot a přijel na Oťasovi, raději rovnou přiznal barvu, že si na svatého Martina jen bude chvilku hrát. Zase dětem vyprávěl legendu o hřejivém světýlku, které se mu v srdíčku rozsvítilo poté, co daroval žebrákovi půlku svého pláště, připomněl nadcházející zimu a pak už rozdával dětem bílé vločky.Vloček jsme připravili dvě stě dvacet tři, zbylo jich deset. Děti s nimi ozdobily veškeré křoví a stromečky, co v okolí hřiště rostly a utíkaly si pochutnávat na martinských rohlíčkách a zapíjet je teplým čajem. K tomu jim svítila hned dvě velká světýlka: jedno v krbových kamnech v altánku a druhé kousek dál na ohništi. 

  Byla už pořádná tma, ale nikomu to nevadilo. Děti ještě notnou chvíli dováděly na hřišti a houpaly se na houpačkách. Lampiónky už většinou předaly svým rodičům či prarodičům, kteří si jimi na to řádění pěkně posvítili a posléze se všichni i s rozsvícenými lucerničkami spokojeně rozešli do svých domovů.

  Slavnost svatomartinských světýlek proběhla v klidu, nikomu se nic nestalo a po prvních ohlasech se zdá, že se líbila. Za to musím poděkovat hned několika lidem, kteří se na přípravách a průběhu podíleli, jsou to: paní učitelky z MŠ Pohádka, manželé Hálovi z ranče ze Samot, Blaženka Havlíková,  Zdena Brejchová, Petr Matějka, Alena a Ondra Kolářovi, Marcela Svobodová a můj syn Stanislav  Všem vám moc děkuji a za rok zase nashledanou!

 Další fotodokumentaci najdete zde a také v naší fotogalerii.

           Slávka Rokosová 

  Říjnové Froťánky jsme věnovali podzimu a blatským lidovkám. Nejprve jsme si povídali o tradičních blatských hudebních nástrojích a jak to tenkrát chodilo, kdo to byl dudák a  houdek a taky co to je kladynet. 

  Všichni jsme byli moc zvědavi, co nám předvede paní Milena Zrůstová se svým souborem Svět loutek, a tak jsme se nechali vtáhnout do českých podzimních večerníčků. Na malé kreslené divadelní scéně se vystřídalo mnoho pohádkových postaviček, které jsou nám  tak dobře známé, jako třeba včelí medvídci, Křemílek a Vochomůrka z pařezové chaloupky a další a další. Co Vám budu povídat, kulisák měl pořád plné ruce práce, co toho bylo! Představení děti doplnily pohádkovým zpíváním a paní Milena je k tomu doprovázela hrou na kytaru. Moc vám všem děkuji a doufám, že se zase ve Froťánkách uvidíme!

  Po pohádkách jsme se zase vrátili k lidovým písničkám. Naučili jsme se další blatskou lidovku "Na samý klarinet" a také jsme si zopakovali píseň z minulých Froťánků Leze brabeneček. Brabenečka už znáte, tak si pojďte zazpívat tu novou:

Na samý klarinet

1. Na samý klarinet, na samý klaret,

    budeme tancovat, nebudem sedět.

2. Na samý housličky, na samý housle,

    moje potěšení, srdce se směje.

3. Na samou basičku, na samou basu,

    ona rozkuráží tu naší chasu.

Buchty na závěr chybět nemohly a nejen děti si na nich pochutnaly.

Fotodokumentaci naleznete zde. 

          Slávka Rokosová

No vida, jak jsme se po prázdninách zase krásně sešli u písniček! A tentokrát jich bylo opravdu hodně. Dětský soubor Skřivánek s paní učitelkou Irenou Machanderovou  nám jich zazpíval pět: tři lidové, jednu pohádkovou a jednu z dílny pánů Svěráka a Uhlíře. Ke zpěvu nám děti i zahrály na flétničky a různé klapací hudební nástroje. Opravdu, bylo to moc krásné. Folklórní soubor Jitra si připravil  pásmo z osmi lidových blaťáckých písní, které předtím předvedl v sobotu na slavnosti svěcení zvonů v Soběslavi. Zpěv byl doprovázen hrou na tradiční blaťácké hudební nástroje: dudy, klarinet a dvoje housle, na které hrály děti - Anetka s Honzíkem. Celý soubor i sdětmi byl oblečen v nádherných vyšívaných blatských krojích. 

  Máme před sebou největší plánskou akci - Svatováclavské slavnosti. Náš kostel je zasvěcen sv. Václavovi, patronu České země, proto jsme si připomněli, jak to s tím posvěcením - posvícením vlastně je. A sáhli jsme opravdu hluboko, až do dob krále Šalomouna. 

  Jaké by to byly Písničkvé Froťánky, kdybychom se nenaučili nějakou lidovou písničku! Za pomoci zpěvaček a hudebníků z Jitry jsme se naučili píseň Leze brabeneček a s chutí si ji všichni zazpívali. Tady je, zpívejte s námi:

Leze brabeneček

1. Leze brabeneček, leze 

   z meze do meze. 

[: Dej ty si dudáčku pozor 

   kam on doleze.:]

2. Leze brabeneček, leze 

   z meze do meze. 

[:Dej  ty si houslisto pozor 

   kam on doleze.:] 

Po krásném pěveckém výkonu si všichni zasloužili odměnu, a tak si pochutnali na sladkých jihočeských hnětýnkách.

Děkuji moc oběma sborům za jejich vystoupení a opravdu velký obdiv patří paní učitelce Machanderové, že dokázala s dětmi připravit  bohaté vystoupení v tak krátké době.

Fotodokumentace zde

          Slávka Rokosová

 Myslím, že když řeknu, že se  Sluníčkový den s Písničkovými Froťánky vydařil, budou se mnou určitě souhlasit všichni, kteří se poslední Froťánkové akce v tomto školním roce zúčastnili. 

  Samozřejmě, že jsme opět nezačali přesně na čas, protože ještě asi dalších deset minut přibíhaly další a další sluníčkově naladěné a oblečené děti i s maminkami, ale to učitě nikomu nevadilo. Všichni totiž moc dobře víme, jak to chodí, když se malé děti někam vypravují a co všechno musí maminka ověšená ze všech stran dětmi stihnout. Hezky jsme se se všemi přivítali a vydali jsme se průvodem Planou, kolem sídliště a nádraží. Cestou, a pak i na hřišti se k nám stále přidávaly ještě další děti. Na trase jsme zanechali několik sluníček zapíchnutých v trávě, nebo pověšených na keří, ale děti po cestě moc sluníček nechávat nechtěly. Těšily se totiž, že si s nimi vyzdobí až své nové nádherné dětské hřiště za rybníkem, aby se na ně mohly ještě nějaký čas pěkně koukat. Ani jsem se jim nedivila, protože na tohle hřiště určitě chodí rády a často. V Příčné ulici už na nás čekala na koních sluneční družina - sluníčko s duhovou a červánkovou vílou, aby nás doprovodily na hřiště. Tam už děti radostně navěsily zbylá papírová sluníčka na keříky a přišly se naučit písničku, kterou pak poprosily "velké" sluníčko, aby krásně o prázdninách svítilo. Se sluníčkem jsem si chvíli povídala. Vysvětlilo nám, že zrovna dneska zatáhlo závěsy, jinak by na průvod bylo moc horko. Ale o prázdninách to prý pěkně rozpálí, aby si děti pořádně užily koupání a že určitě využije i červánkovou a duhovou vílu, protože krásné červánky i duha na letní oblohu patří. Nakonec si děti v altánku rozebraly připravená sluníčková štěstíčka, ve kterých měly sladký symbolický košíček s marcipánovým sluníčkem a obláčky a ještě leccos na hraní do kapsy.

  Děti si šly hrát, měly jsme tudíž možnost si pak s dospělými chvíli pohovořit. Jedna babička zavzpomínala na doby, kdy sama měla malé děti, bohužel tehdy, kdy "nic takového nebylo". Maminky mi řekly, že se jim nejen Sluníčkový den, ale celý projekt Písničkových Froťánků  velmi líbí. Z takové poklony jsem měla velkou radost, protože to je nejen pro mne, ale i pro mé pomocníky jediná odměna, kterou za své hodiny přípravných prací máme. A věřte, že ty už se počítají na stovky.

  Na závěr bych chtěla poděkovat své kolegyni Aleně Kolářové a jejímu synovi Ondrovi, že se mnou obětavě akci připravovali, i když se jí nakonec účastnit nemohli, rančerkám ze Samot Dáše a Anežce Hálovým s Martinou Menglerovou, že přijely na svých koních a bravurně zahrály sluneční družinu, mládencům v altánu, jejichž jména neznám, kteří ochotně pomohli s ohradou pro koně,  Marcele Svobodové za nezištně poskytnutou přepravu a pomoc na místě konání, Jarušce Pánkové za fotodokumentaci, Františku Doubkovi za drobnou výpomoc, i když ve finále se také nemohl dostavit, paním učitelkám z MŠ Pohádka, že s dětmi připravily sluníčka na rozvěšení a také svému synovi Standovi, že nakoupil a na svých zádech bez žbrblání přinesl suroviny k výrobě sluníčkových košíčků.

 A nakonec vám posílám ještě celou písničku, ze které jsem vás naučila první a omylem třetí sloku místo druhé:

Slunce zlaté

Slunce zlaté, slunce zlaté, sluníčko kulaté.

Upřeď krásnou zlatou niť,

o prázdninách pěkně sviť.

Slunce zlaté, slunce zlaté, sluníčko kulaté.

Mráčkům se směj, mráčkům se směj, červánkům záři dej.

Skřítci běží z palouku, 

víly tančí u doubku.

Mráčkům se směj, mráčkům se směj, červánkům záři dej.

Obláčku pluj, obláčku pluj, beránky namaluj.

Perly z rosy na trávu,

sypej ráno z rukávu.

Obláčku pluj, obláčku pluj, beránky namaluj.

Po prázdninách nashledanou! 

        Slávka Rokosová

Fotodokumentaci najdete tady

Vodnický den je akce pořádaná městem, která se vždy postará o skvělou zábavu pro děti i pro dospělé. Letos se vydařilo počasí, sluníčko pálilo ostošest, a tak malí i velcí vodníci mohli ke své radosti také naskákat do čerstvě napuštěného bazénu a náležitě se vycachtat. Účast lidí na Vodnickém dni byla obrovská, a nejen bazén zažil pořádný nápor návštěvníků. Jednotlivá stanoviště byla stále obležená dětmi a obsluhy těchto stanovišť měly pořád plno práce. Písničkové Froťánky si pro děti připravily několik soutěžních disciplín, každou z trochu jiného soudku: znalostní - poznávání ryb, malířskou - zdobení záložky do knihy nebo dopisní obálky, sportovní - běh v měsíčních botách, hororovou - prolézání temným tunelem plného nástah do vodnického doupěte a následný úprk dalším tunelem přes štafličky na svobodu a samozřejmě pěveckou, kdy děti dostaly razítko za zazpívanou písničku. S Písničkovými Froťánky si "to svoje" zkrátka vybralo každé děcko. Den byl pak ukončen programem pro dospělé.

Fotodokumentaci naleznete tady

        Slávka Rokosová

Krásné počasí, trocha čerstvého větříku a děti nažhavené sbírat razítka za účast v soutěžích. I tak by se dal charakterizovat dnešní průběh Bambi.

    Planá nad Lužnicí zakončila regionální akci třech měst Tábora, Chýnova a Plané nad Lužnicí. Každé město představilo, co nabízí svým nejmladším obyvatelům a tak zde nemohly chybět ani Písničkové Froťánky. S potěšením mohu konstatovat, že jsme měli u stánku pěkně živo a děti zpívaly ostošest. Někomu se to podařilo třeba až napodruhé, protože si najednou buď nedokázal vzpomenout honem na žádnou písničku, a nebo se moc styděl. Tak přišel holt až za chvíli, ale to vůbec nevadilo. Děti nejčastěji zpívaly takové evergreeny jako Skákal pes přes oves, Pec nám spadla či Travička zelená. V kurzu jsou  písně o kozlech a kozách, ty jsem slyšela také několikrát, dokonce i s hereckým projevem. Ale vyskytly se i takové bonbónky jako třeba v dokonalém provedení jednoho chlapce Tisíc mil.

    Bylo vidět, že si  to odpoledne děti užívaly a já koneckonců taky.

             Slávka Rokosová

    To byla nádhera! Lepší závěr naší Froťánkové sezóny jsme si ani nemohli přát. Navštívily nás hned dva soubory: dětský dramatický kroužek při MŠ Pohádka Kašpárek s paní učitelkou Alenou Bazgierovou a blaťácký folklórní soubor Jitra se svým vedoucím dudákem panem Vojtěchem Trubačem. Oba soubory byly ve Froťánkách poprvé a oba se zhostily svého poslání na výbornou.

    Děti nám zahrály s velkým nadšením pohádku O zvířátkách a loupežnících, bylo vidět, že si to užívají. Však my posluchači taky a moc nás všechny pobavila i hlasitá otázka jednoho chlapečka uprostřed představení, zda-li jeho kamarádovi nevypadl zub. Vypadl. Sám mi tu díru přišel pak ukázat. Děti jsou zkrátka bezprostřední a kouzelné, na tom se nic nemění.

    Dospělácký soubor Jitra se rozhodně nedal zahanbit a  všem zazpíval pásmo z blatských písní, které má připravené na setkání folklórních souborů v Kovářově 26.5.2012. A jak jinak, než s dudáckým a klarinetovým doprovodem. Bylo co poslouchat, ale bylo i na co koukat, protože muzikanti i zpěvačky byli oblečeni v blatských krojích. (Až na moji maličkost, protože se souborem zpívám krátce a kroj jsem si ještě nestihla udělat, za což se omlouvám.) Poslední písničku Vychází, zachází denice jsme se potom naučili za dudáckého doprovodu všichni a včetně rošťáckého dodatku s deseti slovy: kolo,kůň, marmeláda, kuře, ovečka, zebra, žirafa, král, maminka a tatínek jsme si ji i se souborem Jitra zazpívali. Tak pojďte taky:

Vychází, zachází denice

1. [: Vychází, zachází denice,                 

       okolo Zlukova nejvíce.:]

2. [: Zlukovský kohouti zpívali,                  

       až je bylo slyšet do Prahy.:]                   

3. [: Do Prahy a z Prahy až domů,

       zrovna k mej panence do domu.:]

4. [:Líto mně, líto mně, k vám nesmím,

      zarost mně chodníček rákosím.:]

    [: Maminko, tatínku spěchejte,

       marmeládou kolo mazejte.:]

    [: Královi žirafa, zebra, kůň,

       ovečka, kuře mazali trůn.:]

No, a abychom dostáli i tradiční české pohostinnosti, na závěr nemohly chybět buchty a cukroví úplně pro všechny.

Fotodokumentaci najdete zde.

Všem účinkujícím moc děkuji, byli jste skvělí!

     Slávka Rokosová